Rostlina henna
Latinsky se jmenuje Lawsonia alba. Je to trnitý keř, který roste v suchých a teplých oblastech. Z rostliny se používají nejenom listy pro obsah barviva a léčivé účinky, ale také nádherně vonící květy, ze kterých se vyrábí parfém.
Mladé listy henny mají vysoký obsah oranžového barviva jménem lawsone.
Proto přírodní henna nemůže být nikdy černá!
Barvivo má oranžovo hnědou barvu a váže se na keratin ve vlasech a v pokožce. Tím se zpevňuje struktura vlasu a vlasy jsou po obarvení lesklé a hebké.
Listy henny se sklízejí dvakrát za rok. Po sklizni jsou usušeny a nadrceny na jemný prášek. Nejkvalitnější část slizně se obzvlášť jemně namele a používá se pro malování na tělo, henna s menším obsahem barviva se pak využívá pro barvení vlasů. Nejkvalitnější henna pochází z některých oblastí Indie (Radjasthanu), Pákistanu a Maroka. V těchto oblastech je velmi sucho a teplo, a právě proto jsou tam nejlepší podmínky pro pěstování henny. Pro barvení vlasů je také do Evropy dodávána henna z Egypta. Ta nebývá tak kvalitní a často obsahuje chemické příměsi.
Všude tam kde se henna přirozeně vyskytuje, je i velmi dlouhá tradice jejího používání. Nejstarší doklady o použití henny poskytují egyptské hieroglyfy a indické spisy, které zobrazují ženy s obarvenými vlasy a ornamenty na rukou i nohou, které vznikly před několika tisíci lety. Také v Bibli v Písni písní se objevuje zmínka o keřích henny (v původním anglickém překladu se používá pro hennu název camphire).
Pasta vyrobená z henny má antibakteriální, fungicidní a chladivé účinky. Byla používána v lidovém léčitelství k léčení bolestí hlavy. Ale také vám může pomoci vyléčit plíseň na nohou a lupy (opravdu nekecám, supr věc).